Zklamání základ úspěchu

UPOZORNĚNÍ: toto je článek pro ty, kteří se nikdy nevzdávají. Ale i tak je trocha motivace vždy na místě.


Asi každý z nás si jednou položil tuhle otázku. Vztyčíte si nějaký cíl, připravujete se, dřete, děláte pro to vše a když přijde moment, kdy to vše můžete "prodat", kdy se má rozhodnout o vašem úspěchu, přijde obrovské zklamání.


Ať je to třeba turnaj, na který poctivě trénujete a selžete. Ať je to zápas, který máte vyhrát a vy dostanete na prdel. Nebo je to ta písemka, na kterou se dlouhou dobu připravujete a nepovede se vám. Je to ta zkouška, kterou nedáte i přes veškerou snahu. Je to neúspěšný pohovor do vaší vysněné práce. Je to proslov, který si stokrát přeříkáte bez chyby nazpaměť, ale na podiu se zakoktáte. 
Říká se "Štěstí přeje připraveným!" Ale je to vážně pravda?



Těžko říct. Minimálně je to dobré přísloví, které možná právě vás motivuje a přinutí vytrvat. Jenže co když po těžké dřině přichází jen zklamaní? Je to víc než demotivující. Kolikrát po prohraném zápase slyšíte slovo "končím, nemá to cenu". Kolikrát trénujete na závod a stejně nedosáhnete stanoveného času. A když se učíte na písemku, kterou zkazíte.... kdo se zrovna dvakrát hrne do dalšího učení, že?
Jenže právě tady dochází k rozdílu mezi vítězem a poraženým. Vítězové se totiž nevzdávají. Koukáme se na televizi a vidíme sportovce, kteří "jen" vyhrávají. Zdá se, že vyhrávat je jednoduché. Ale málokdo vidí, kolik porážek za tím stálo. Kolik zranění museli překonat. Kolik odhodlání za tím bylo. A co teprve ti úspěšní majitelé firem, kteří si teď doslova sedí na penězích. Kdo vidí ten risk, který museli podstoupit? Kdo vidí další tři zkrachované firmy, než se jim povedlo uspět?


Není to ani týden co jsem byla opravdu zklamaná. Byl to ten druh zklamání, když zjistíte, že vaše snaha neměla výsledky. Což je podle mě to nejhorší, co může být. Nezklamal vás totiž nikdo jiný - přítel, rodina, kamarád. Zklamali jste sami sebe. 
Jenže kdo zklame sám sebe, musí z toho sám sebe zase dostat. Vždy máte dvě možnosti. Vzdát se nebo bojovat dál. Tahle otázka má jen dvě odpovědi. Pokud se vzdáte, není již o čem uvažovat. Je konec. Jenže s tím se spousta lidí nedokáže smířit.
Ve chvíli, kdy se rozhodnete bojovat, máte napůl vyhráno. JENŽE pokud jednu bitvu prohrajete a chcete bojovat dál, musíte změnit strategii. A to je přesně to, co se stalo u mě. Ve chvíli, kdy necháte odeznít emoce, musíte se zamyslet - odkud pramení to zklamání? Opravdu jsem tomu dal vše?! Opravdu jsem pracoval na 100%? Nenamlouvám si to? A pokud ne, nemohl jsem dělat ještě víc?
Věřte mi, na 99,999% zjistíte, že ano.

A přesně to jsem udělala já. 
Změnila jsem strategii.
A tentokrát uspěju.
A ty?

Deni

Thanks google for all the images
PERSONAL INSTAGRAM || FITNESS INSTAGRAM


Štítky: ,