Why don't you tell'em the truth?

Ahoj!
Dlouho jsem přemýšlela, jestli tenhle článek napsat nebo ne. Hlavou se mi honily různé myšlenky a reakce, ke kterým by mohlo dojít. 
Často jsem si říkala "neřeš to, stejně to neovlivníš". Ale tak nějak mi nedá... nevyjádřit svůj názor ohledně 3 věcí, které mám v hlavě 
spojeny s blogováním. Když mi dnes ráno začala hrát tahle písnička ve sluchátkách, bylo rozhodnuto.Vyjádřím svůj názor
ať se to ostatním líbí nebo ne. Od toho přeci ten blog mám, že.

Předem upozorňuji, že článek je dlouhý a obsahuje hodně myšlenek. Ale nějakým způsobem je pro mě důležité 
se na tato témata vyjádřit... a slyšet pak Váš názor. Děkuji. 



Blogerka roku aneb soutěž armád pokemonů.
Určitě všichni víte o soutěži Blogerka roku, která právě probíhá. Nejde si ji totiž nevšimnout. Jelikož můj blog "bude slavit" v pátek 
teprve 4 měsíce, zapojil se do této ankety úplně poprvé. A troufám si říct, že naposled. Nejde vůbec o to, že by se mi soutěž nelíbila. 
Krásné ceny, zajímavé kategorie a SPOUSTU nominovaných blogů. Když mi tedy přišel email s nominací, byla jsem nadšená. 
Až potom jsem pochopila, že v onom semifinále je 113 blogů. Což možná není tak zarážející jenže... jenže to, co propuklo potom 
bylo a je naprosté šílenství. Umístila jsem tedy "banner" blogerky roku do menu. A řekla bych, že je to spíše taková formalita než 
způsob jak sehnat hlasy. 90% mých čtenářů jsou také blogerky a 99.9% těchto blogerek dá hlas sobě. Na tom samozřejmě není nic špatného, 
pak si ale říkám KDO má tedy hlasovat, když ne čtenářky?
Bingo. Tohle semifinálové kolo totiž není o čtenářích (minimálně ne v kategorii objev roku). Ano, můžu litovat toho, že jsem si nezaložila 
blog 2.ledna, ale až v červnu a přišla tedy tak možná o půlroční náskok na "lepší blog a více čtenářů". Tohle kolo je prostě o tom, kdo má 
větší armádu pokemonů. Ano, tak tomu doma říkáme. Takže pokud máte HODNĚ kamarádů, kteří vám dají hlas, tisíce followers na 
instagramu či možnost to sdílet na několika facebookových stránkách - máte vyhráno. Není to ale paradox, že hlasy dostáváte od lidí, 
kteří Váš blog nejspíš nikdy neviděli? 
Když se tedy rozpoutala vlna fotek na instagramu "Hlasuj v Blogerce roku", měla jsem pro to pochopení. Každá autorka přirozeně 
chce sdělit, že je zde možnost hlasovat, či poprosit o hlas. Proti tomu nic. Když jsem se ale dívala na blogy, které jsou se mnou v kategorii 
(min. 113 nových blogů za 9 měsíců v ČR?) padla na mě vlna znechucení a zoufalosti. Nejde o to, že bych si snad myslela, že mám 
šanci postoupit. Věděla jsem, že konkurence je vysoká a minimálně 10 velmi dobrých blogů se zde najde. Zarazila mě ale čísla - 423x 
sdílení na fb u jednoho blogu? 359x sdílení u dalšího? A to jsem byla teprve u písmene C... 
Už tedy chápete co myslím tou armádou pokemonů? Nejde totiž vůbec o čtenáře nebo kvalitu blogu. Jde o reklamu a propagaci, 
kterou svému blogu vy a Vaši kamarádi uděláte, aby měl šanci se dostat do finále. 
Abych to shrnula. Záměr soutěže se mi líbí. Ceny jsou krásné, titul "Blogerka roku" zní přeci taky krásně a určitě pomůže někomu 
vyzdvihnout blog do "hvězdných výšin". Co mě ale zklamalo je vlna konkurence, kterou mezi blogerkami zavádí. Neměly bychom být 
spíše "kamarádky" a podporovat se? Než hledat všechny možné způsoby jak získat hlasy?
Upřímně doufám, že tuto kategorii vyhraje některý z mých favoritů.

Fashion, make-up and food. That's it. 
P.S. - Make sure to let your URL in comments. 
Tahle myšlenka se úzce týká mého blogu. Proč? Vždyť není o módě, kosmetice ani jídlu (receptech). A odpověď? NO PRÁVĚ! Řeknu Vám, 
jak měl původně tenhle blog vypadat. Měl se věnovat převážně sportu, cvičení, běhání, zdravým receptům, doplňcím stravy a tak obecně 
těm věcem, které s tím souvisí. Co se týká módy, tak možná nějaké nové oblečení na cvičení, kolekce sportovních značek atd. 
Co jsem ale stihla vypozorovat za ty necelé 4 měsíce je, že tohle nikoho nezajímá. 
A tak si poslední dobou procházím takovou malou vlnou zklamání. 
Řekněte mi PROČ jsou tak populární blogy o kosmetice, líčení, módě a jídle? Přijde mi totiž, že čtenáře nic jiného nezajímá. A někdy 
je nezajímá ani to. Články totiž většinou nečtou a zanechají komentář typu "Hezký článek! www.helereklama.blog.cz". Věřte mi, 
že mě nemrzí nic víc, než když vím, že ty články skoro nikdo nečte. 
Občas si říkám "Není jednodušší napsat krátký článek, přidat tam hlavně fotky a on bude stejně úspěšný?" Protože tak to je... 
někdy mi přijde, že je jedno, co za článek napíšete. Hlavně, aby měl hodně fotek. A hlavně ať je to outfit! Všichni přeci rádi 
chválí nové šály, bundy, kabelky atd, no ne?. 
Tohle mě vede ještě k jedomu zamyšlení. A slibuju, že už to zkrátím. Na těch "elite bloggers" (ale samozřejmě ne na všech!!!) jsem si 
všimla věci, kterou bych nazvala "vždyť neumí vůbec psát!". Možná to není tak, že by neuměla, ale ona prostě nepíše. Většina článků má 
podobu "Ahoj holky, hele mám novou košili!!!" - následuje 10 fotek a that's it. O čem to je? Nebo proč je ten blog populární? 
A proč má pod tím 30 komentářů jak jí to sluší? To je dnešní společnost vážně tak jednoduchá? 

We all have the same 24 hours.
Nedávno jsem narazila na instagram jedné "elite" blogerky, která za posledních 6 dní byla 5x v kavárně na kávě a dortíčku a jednou 
v bistru. Samozřejmě to vše sdílela na instagramu (čímž mi teda dělala fakt šílené chutě). Má otázka ale je "Kde ten čas berou?!" Řeknu 
Vám to asi takhle. Chodím na právnickou fakultu, trénuji cca 4x týdně, mám 2 brigády, přítele a psa. Takže moje každodenní rutina 
je asi následujcí: škola, vyvenčit, najíst, jít na trénink, domů, napsat esej / úkol, jít spát. Pokud mám chvilku volna, jdu do práce. 
A buď mám celý víkend turnaj nebo ligu a nebo jsem kde? V práci. Mé největší volno jsou asi chvíle s přítelem. A tak si říkám... Kde 
ty holky berou čas chodit každý den do kavárny, téměř obden fotit outfity, chodit furt nakupovat, aby měly několikrát za měsíc "new in", 
navštěvovat všechny trhy, bazary a akce? A mimo to, já ze svých studentských peněz bych se rozhodně nemohla občerstvovat 
každý den v kavárně nebo restauraci. Navíc bych podle toho zachvíli i vypadala :D - a ony jsou všechny hubené!
Takže mi sakra holky řeknětě jak to děláte! :D

Finally...
Pokud jste dočetli až sem opravdu moc si toho vážím. Především proto, že vím, že je to opravdu dlouhý článek. Na závěr bych chtěla říct, 
ať to snad nikdo nebere jako urážku, kritiku nebo nenávist. A už vůbec ne závist (ačkoli bych klidně ten svůj napjatý život vyměnila 
za nějaký to kafíčko s dortíčkem). Chtěla bych Vás poprosit o jednu věc... napište mi do komentářů upřímně jestli má tenhle blog
cenu. Psát o sportu, cvičení a běhání a nebo máte radši články "ze života", o módě atd. Nerada bych totiž žila ve lži, že to mé sportovní šílenství
někdo prožívá se mnou... 

O jednom takovém člověku ale vím. Je to moje láska, kterou mám dnes už 19 měsíců. Takže jestli tohle čteš, děkuju  




Štítky: , ,