Znáte ty momenty v životě, kdy máte chuť se sebrat a jít dělat úplně něco jiného, než děláte právě teď? Ty časy, kdy Vás svazuje stres, jste pod tlakem a máte nervy na dranc.... a pak přijde těch pár osudových minut, které mají rozhodnout o tom, jak jste daný úkol zvládli? A pak přichází buď neuvěřitelný pocit zklamání nebo úlevy. Ten pocit úlevy, když z Vás všechno spadne a Vy máte jít chuť vyjít ven, rozběhnout se proti davu, křičet, nahlas si zpívat, jednoduše dělat to, k čemu Vás přímo vede Vaše srdce a pocity. Jenže je tu hlava a ta Vám hodně rychle připomene, že to není nejlepší nápad.
Protože TO SE PŘECE NEDĚLÁ.
Už od dětství Vám každý vtlouká do hlavy, co máte a nemáte dělat. Jak se máte oblékat, aby to bylo slušné, jak se máte chovat, abyste nikoho nepohoršili.... co se říká a neříká, protože to je slušné a to druhé by mohlo udělat ostudu. A když už jako dítě způsobíte nějaký takový přešlap, každý se tomu zasměje. Protože děti za to přeci nemohou. Oni ještě nevědí. Ale čím jsme starší, tím se bariéry tolerance zužují. Jsou užší a užší až se dostanete do bodu, kdy máte možnost jít jen jedinou cestou. Je to jako když se Vám postupně ucpávají cévy. A vy nemůžete dýchat.
Tím jsem se přesně dostala k hodně důležité části tohoto článku - společnost a její bariéry. Ano, naschvál říkám její bariéry. Všichni víme, že bariéry přípustného chování jsou nastaveny právem. Co je nepřípustné, je trestné. Jenže společnost postupem času vytvořila nové, mnohem větší bariéry. A především předsudky.
Poslední dobou se zdá, že ať uděláte cokkoli, VŽDYCKY se najde někdo, kdo Vás za to zkritizuje. Jste těhotná ve 20ti? Jste moc mladá. Čekáte dítě ve čtyřiceti? Jste moc stará. Máte přebytečná kila navíc? Jste líní, protože geny jsou jenom výmluva. Nemáte práci? Málo se snažíte ji najít. Nejíte maso? Snažíte se být zajímaví. Koupili jste si velmi drahé auto? Nevíte kam s penězi a jen s nimi plýtváte. Odjel jste na víkend na hory s přáteli a nechal doma těhotnou manželku?! Styďte se, SHOŘÍTE V PEKLE.
Ano. Zdá se, jako by každý věděl, co je pro Vás nejlepší. Jako by každý věděl, jak přesně by měl Vás život vypadat. Jako by každý věděl, jak byste Váš život měli žít. Jako by jenom ta jejich cesta byla ta jediná správná, kterou musíte zvolit. Jinak jste všechno zkazili.
Ale teď vám řeknu, jak to vidím já ....
.... cokkoli co děláte je naprosto správně, pokud to tak cítíte.
Spoustu lidí se mě ptá proč dělám tohle a tamto, proč neinvestuju čas do něčeho jiného, co by pro mě mělo lepší budoucnost. Ne, nejsem snílek, abych si myslela, že když začnu v 17ti letech se squashem, že ze mě bude mistryně světa. Ano, ten sport stojí spousty peněz a času. Ano, mohla bych oboje investovat do něčeho jiného, co by pro mě mělo budoucnost. Ale neudělám to. Proč? BAVÍ MĚ TO.
Stejně jako mě baví běhat, i když nikdy nebudu běhat nejlepší časy a pravděpodobně se nedostanu ani výš, než na lepší průměr. Ale doslova MILUJU ten pocit, když zaběhnu svůj nový osobní rekord. A že někdo jiný takovým časem běhá i se zlomenou nohou... no a co? Pro mě to je rekord. Pro mě to je důležité. A MĚ to dělá šťastnou. Jaký na to mají názor ostatní je mi docela jedno. Protože mě to dělá šťastnou.
Přijde Vám to egoistické? Není.
Kolikrát jste už za život slyšeli větu: "Starej se sám o sebe."
Tak proč má spoustu lidí problém s tím, když přesně to začnete dělat?
...protože nad Vámi ztrácejí kontrolu.
Znám případy, kdy si lidé odpírali štěstí jen kvůli někomu jinému. Ano, známe je všichni. Ať je to kvůli někomu z rodiny, přítelovi, kamarádům. Ne, netvrdím, že si máte absolutně dělat co chcete, ignorovat jejich názory, žádosti a potřeby a argumentovat tím, že je to váš život. NE. V životě jsou věci, které budete dělat rádi a pak spoustu povinností, které zkrátka musíte dělat. Stejně tak budou v životě lidé, se kterými budete muset vycházet, budete je muset tolerovat a budou se snažit si uzurpovat část Vašeho štěstí pro sebe. Pokud to dovolíte, je to v pořádku. Jen je nesmíte nechat řídit Váš život.
Co mi ale poslední dobou neustále dokola vrtalo hlavou se dočtete v následujících řádcích:
Nemusíte se nikomu zpovídat z toho, co děláte. A už vůbec nemusíte nikomu vysvětlovat proč to děláte. Pokud jste šťastní, co záleží na tom, jaký názor na to mají ostatní? Pokud jsou to Vaši přátelé a lidé, kteří Vás mají rádi, pochopí to. Nemusí Vás podporovat, nemusí s tím souhlasit, bude jim stačit fakt, že jste šťastní.
Ať už tedy uděláte v životě jakékoli rozhodnutí, menší nebo větší, mějte na paměti, zda to skutečně chcete VY. Zda to ve skutečnosti někdo jiný nechce víc než vy. Ať už jsou to rodiče ohledně vysoké školy, ať je to partner ohledně výběru bytu, ať jsou to přátelé a jejich názory na Váš životní styl.... je v pořádku, nechat si poradit.
Je v pořádku změnit rozhodnutí na základě názoru ostatních.
Je v pořádku dělat kompromisy.
Je v pořádku rozhodnout se úplně jinak, než chtějí ostatní.
A ne, nemusíte se za to nikomu omlouvat.
Pokud máte po svém boku osobu, která dbá na Vaše štěstí tak, jako na něj dbáte Vy, pravděpodobně jste našli někoho výjimečného. K ♥
Nezapomeňte ale na jednu důležitou věc. Lidé přicházejí a odcházejí. Někteří zůstanou, ale věřte mi, že moc jich nebude.
A jediný člověk, který s Vámi prožije celý život jste jen a jen Vy sami.
